Na Chrudimsku pokračuje výstavba jednoho z největších protipovodňových projektů v novodobé historii Česka. Suchý poldr u obce Kutřín má po dokončení v roce 2027 zadržet až 3,6 milionu kubíků vody a chránit oblast povodí řeky Novohradky před záplavami, které se v posledních letech objevují stále častěji.
Stavbu aktuálně zajišťuje společnost Budimex, která se nedávno vypořádala s jednou z klíčových technických výzev – provizorním přemostěním říčky Krounky. Díky tomu zůstává místní silnice II/357 průjezdná a obyvatelé nemusí objíždět 35 kilometrů dlouhou trasou.
Mostní provizorium ušetří řidičům 35kilometrovou objížďku a umožní zachovat průjezd autobusové i nákladní dopravy. Kyvadlový provoz v místě mostu bude trvat minimálně 6 měsíců. Most projde rekonstrukcí, při které zůstanou zachovány pouze části původních opěr. Na nich vznikne nová nosná konstrukce i vozovka. Most bude po stavebních úpravách o 1 metr vyšší. Důvodem je fakt, že most se nachází v oblasti, která by dle výpočtů byla při eventuálních povodních zatopena, a jeho zvýšení umožní, aby zůstal využitelný po delší dobu a bezpečně přečkal částečné zanoření.
Hráz, přeliv i migrační koridor
Na staveništi se kromě mostu intenzivně pracuje i na zakládání hráze, výstavbě spodních výpustí, bezpečnostního přelivu a komplexní revitalizace toku a údolní nivy Martinického potoka v délce 2 km. Revitalizace zahrnuje obnovu přirozené geomorfologie vodního toku Martinického potoka, vznik zahloubených tůní v nivě Martinického potoka a vegetační úpravy.
„V tomto roce dále převedeme tok říčky Krounky z provizorního obtoku do vybudovaného migračního prostupu v betonové konstrukci hráze. Dále plánujeme dokončit injekční clonu pod hrází a realizovat zemní práce ve skalním podloží pod zbývajícími dilatačními úseky hráze,“ doplňuje Petr Závadský.
Po dokončení bude samotná hráz měřit přes 133 metrů, s výškou téměř 18 metrů nad terénem a pět a půl metru širokou korunou. Součástí unikátní konstrukce bude i migrační koridor pro živočichy, vedený skrze hráz společně s tokem Krounky.
„Tato tížná betonová hráz je specifická svou konstrukcí, neboť se jedná o kompozitní těleso složené z několika druhů betonu. Návodní část hráze je z železobetonu, zatímco tížné jádro je z válcovaného betonu,“ vysvětluje Adam Barszczyński, regionální ředitel české pobočky společnosti Budimex. Dodává, že pohledové části hráze nebudou hladké – speciální bednicí matrice vytvářejí strukturovaný povrch imitující okolní skály.
Přírodní katastrofa zpomalila stavbu
Samotná výstavba čelila v loňském roce komplikaci v podobě zářijových povodní. Ty poškodily části staveniště a způsobily více než dvouměsíční zdržení. „Jejich následné odstraňování si vyžádalo prodlení přibližně 2 a půl měsíce. Díky kvalitně zpracovanému povodňovému plánu však k dalším větším škodám na majetku nebo technice nedošlo,“ uvedl Adam Barszczyński.
Stavba byla zahájena už před čtyřmi lety, ale kvůli růstu cen stavebních materiálů a změnám technického řešení došlo k výměně zhotovitele. Budimex převzal projekt v roce 2023 a v investici přesahující půl miliardy korun nyní pokračuje.
Budimex sází na zkušenosti z Polska
Pro polskou společnost Budimex, která v posledních letech rozšiřuje své působení na českém trhu, nejde o první velký vodohospodářský projekt. V minulosti firma dokončila například suchý poldr Dolní Ratiboř na řece Odře nebo úpravy Kladské Nisy. Vedle kutřínskoho poldru má v Česku na starosti také výstavbu dálnice D35 mezi Džbánovem a Litomyšlí.
zdroj: Romana Netolická 23. 7. 2025, Chrudimský deník a Povodí Labe
