Z historie: Letecká katastrofa v Martinicích – kpt. Jan Zikl † 1970

Dne 10. listopadu 1970 došlo jižně od obce Proseč na Chrudimsku v místní části Martinice k letecké katastrofě, při které zahynul pilot 1. třídy kpt. Jan Zikl.

Již po startu se na Vysočině začala tvořit nízká oblačnost. Po rozestupu jednotlivých pilotů se kpt. Jan Zikl pokusil oblačnost podlétnout a narazil do koruny stromů. Letoun Su-7BM trupové číslo 5601 byl zničen a pilot zahynul. Kapitánu Ziklovi bylo 33 let.

Datum události: 10. 11. 1970 ve 14:26 hod
Místo události: Martinice u Skutče (Proseč, okres Chrudim)
Poloha pomníku: 49°46’06.85″N, 16°07’28.67″E Geocaching: GC30163 Mapa: https://mapy.cz/turisticka

Stručný popis události:

Velitel 34. stíhací-bombardovací letecké divize Čáslav se svým štábem prováděli toho dne prověrku bojové pohotovosti 20. stíhacího bombardovacího pluku Náměšť nad Oslavou spojenou s létáním na taktický námět. Za tímto účelem prováděly roje letounů SU-7 tohoto pluku průzkum po stanovené trati a následně střelbu raketami S-5 na střelnici Bělečko nedaleko Hradce Králové.

Poté, co měl odtříleno, se roj letounů SU-7 BM vedený mjr. Koporcem vracel do Náměšti. Ve výšce 300m nad terénem za obcí Luže vlétl do přeháňkové oblasti a poté do oblačnosti. Velitel roje nevydal příkaz ke stoupání nad oblačnost a každý pilot řešil nastalou situaci “na vlastní pěst”. Tři piloti samostatně nastoupali nad oblačnost a vrátili se na domovskou základnu. Pilot čtvrtého stroje, tedy vedený pilot druhé dvojice, kpt. Zikl však stoupání nezahájil a v nízkém letu zachytil v rychlosti 650-700 km/hod o vrcholky stromů ve stoupajícím terénu. Robustní stroj “suchar” Su-7BM s trupovým číslem 5601 na přídi vytvořil v lese dlouhý průsek a roztříštil se o zem. Kpt. Zikl byl i se sedačkou vymrštěn z kabiny a dopadl před trosky letounu mrtev.


Podrobný popis události:

K letecké katastrofě došlo u 20. sbolp, 34. sbold během létání na taktický námět. Roj letounů Su-7 BM, vedeného letovodem 2. letky majorem Jurajem KOPORCEM (vedoucí) a ve složení mjr. Josef NOVOTNÝ (č.2), kpt. Evžen VECL (č.3)  a kpt. Jan ZIKL (č.4) odstartoval ve 13:54 hod z letiště Náměšť nad Oslavou s úkolem provést průzkum zbraní hromadného ničení v prostoru Uhlířské Janovice, ostré střelby raketami S-5K (cvičení číslo 29 podle Let-3-12/1) na pozemní cíl na letecké střelnici Bělečko u Hradce Králové s přistáním na letišti Čáslav. Bezprostředně po vzletu roje velitelským stanovištěm 20. sbolp byl cíl usměrňován vzhledem k možnému vývoji počasí v prostoru činnosti s tím, že velitel roje sám ve vzduchu rozhodne o plnění úkolů a přistání na letišti Čáslav nebo Náměšť.

Protože v prostoru průzkumu zbraní hromadného ničení byla zhoršená dohlednost a přeháňky, rozhodl velitel roje průzkum neprovádět a letět do prostoru  Bělečko. Střelba raketami S-5K na pozemní cíl proběhla bez závažného narušení. Při druhé zteči však předlétl velitel roje na okruhu střeleb kpt. Zikla vedeného pilota 2. dvojice. Vzniklá situace byla vyřešena zásahem řídícího na střelnici.

Po skončení střeleb se roj shromáždil a velitel roje nasadil nad výchozím  bodem zpáteční trati – Holice, zpáteční kurz na letiště Náměšť nad Oslavou v sestavě roje stupňovitě vpravo 300-400 metrů nad terénem. Povětrností podmínky v prostoru Bělečko i před VBZT byly 8/8 spodní základna 1200 metrů, dohlednost 10-15 km.

Asi po 1,5 minutě zpozoroval velitel roje, že se zhoršuje dohlednost a při zachování průměrné výšky letu (okolo 300m) se pod nimi po chvíli objevily 1-2/8 nízké oblačnosti.

Za dalších cca 50 vteřin vydal v prostoru Luže povel ke zvětšení vzdálenosti mezi dvojicemi, manévrem rychlosti a zárověň zahájil výstup. V malé výšce nad terénem (podle výpovědi svědků do 200 metrů) vlétl roj do souvislé vrstvy mraků, rozdělil se na jednotlivé letouny a každý pilot řešil situaci podle vlastního uvážení.

Velitel roje mjr. Koporec (letoun č. 1) vystoupal do výšky 1500 metrů (QFE Náměšť) v níž letěl až k letišti Náměšť.

Vedený pilot první dvojice mjr. Novotný (letoun č. 2) po ztrátě vedoucího přešel do horizontu, odbočil vpravo o 15º a s následujícím klesáním až na výšku 800 (200 metrů nad terénem) prolétl přeháňku a dokončil let po náhodném setkání s vedoucím za normálních povětrnostních podmínek. Při řešení havarijní situace hlásil vedoucímu utržení ze skupiny, svůj kurz a výšku a dokončení průletu přeháňkou.

Vedoucí druhé dvojice kpt. Vecl (letoun č.3) po ztrátě první dvojice pokračoval  v původním kurzu ve stoupání se snižováním rychlosti na 600-650 km/h nad oblaky až do výšky 2200m (QFE Náměšť) a v této výšce letěl až do prostoru letiště Náměšť kde náhodně spatřil první dvojici a dokončil let za normálních povětrnostních podmínek. Při řešení havarijní situace se dvakrát dotazoval na výšku velitele roje a oznámil svoji výšku.

Vedený pilot druhé dvojice kpt. Jan Zikl (letoun č. 4) odklonil letoun po ztrátě svého vedoucího v oblacích a v malé výšce nad terénem, aniž přešel do stoupání, v pravé zatáčce s náklonem asi 30º zachytil o vrcholky stromů a v kopcovitém terénu v katastru obce Martinice (644-699 metrů nad mořem) havaroval. Při řešení havarijní situace rádiové korespondence vůbec nepoužil. Při dopadu do lesa byl kpt.Jan Zikl vymrštěn se sedačkou a dopadl před trosky letounu mrtev.

Bezprostřední příčinou vzniku havarijní situace bylo vlétnutí nepřipraveného roje do nízské oblačnosti, následné roztržení na jednotlivé letouny a individuální nekoordinovaný postup jednotlivých pilotů při dalším průběhu letu. Za hlavní příčinu letecké nehody byla označena nesprávná organizace a příprava letu v rámci prověrky bojové pohotovosti 20. sbolp, v nedostatečném velení v průběhu letu a v podcenění povětrnostních podmínek během daného dne. Útvaru byla změněna varianta činnosti za ztížených povětrnostních podmínek na normální podmínky za relativně horšího počasí, piloti nehlásili za letu ihned nebezpečné povětrností jevy, jak bylo nařízeno a roj mjr. Koporce nebyl  na let v takových povětrnostních podmínkách důsledně připraven. Za viníky byli označeni  vedoucí roje, neboť nedostatečně připravil roj k plnění úkolů, dopustil vlétnutí skupiny do mraků a nevydal rozkaz k řešení havarijní situace. Velitel druhé dvojice, který po ztrátě první dvojice nevydal žádné rozkazy vedenému pilotovi k řešení havarijní situace. Rovněž velitel druhé letky 20. sbolp a i celé velitelství 20. sbolp a 34. letecké divize za nedostatečné řízení celé akce a podcenění složitých povětrnostních podmínek.

Zdroj informací: