Vyšší než Devět skal
Radek Latislav
redaktor MF DNES
KROUNA Žďárské vrchy se možná dočkají nové výškové dominanty. Firma PV Consulting má zájem postavit na Františkách u Krouny větrnou elektrárnu. Investor lidem slibuje levnější ceny elektřiny. Hlavně chalupáři jsou kvůli narušení krajinného rázu proti. V obci se proto bude konat referendum.
Kdo přijede na Františky poprvé, má pocit, že se nachází kdesi v pohraničních horách. Roztroušená osada na rozlehlých pláních v nadmořské výšce přes 700 metrů evokuje střechu Evropy, kterou nejenže prochází hlavní evropské rozvodí, ale za dobrého počasí je vidět půlka republiky od Pradědu počínaje po Ještěd konče. Není proto divu, že tu po většinu roku hodně fouká.
I proto si lokalitu u Krouny vybrala firma PV Consulting, která zde má v plánu postavit větrnou elektrárnu.
„Náš projekt rozhodně není jediný, který se v okolí CHKO Ždárské vrchy připravuje, a zachování krajiny bez větrníků a bez větších solárních elektráren prostě není slučitelné s koncem spalování uhlí. Nějak se elektřina vyrobit musí. Plánujeme využít nejnovější technologie dánského výrobce Vestas, konkrétně typ Vestas V162 o výkonu 6,5–7,2 MW, výšce stožáru 119 m a délce lopatky rotoru 81 m,“ sdělil jednatel společnosti Petr Vavrečka. Celková výška elektrárny je tedy 200 m.
PDF ke stažení: brožura o Vestas V162
Video: Instalace Vestas V162-6.2 MW
Investor, který na Plzeňsku jednu elektrárnu provozuje, nabídl obci řadu výhod. Jednou z nich je levnější elektřina pro obyvatele Krouny. Po dobu pěti let garantuje cenu silové elektřiny na úrovni 3 Kč/kWh. Firma slibuje přilepšit i obecnímu rozpočtu. Za pronájem pozemku v lesním porostu slibuje 300 tisíc korun ročně za každý instalovaný megawatt výkonu. V řeči čísel to znamená, že elektrárna s výkonem 6,5 MW by do obecního rozpočtu ročně přinesla téměř dva miliony korun.
Odpor chalupářů
Plán na vybudování obří větrné elektrárny, která by měla dosahovat do výšky 200 metrů, čímž by s připočtením výšky kopce zastínila i nejvyšší vrchol Žďárských vrchů Devět skal (836 metrů nad mořem) se nelíbí hlavně chalupářům, kteří na Františkách, místní části obce Krouna, mají největší zastoupení.
„Elektrárna bude stát necelých 300 metrů od CHKO Žďárské vrchy. Františky jsou výjimečné tím, jak jsou uspořádané. Podobná sídla jsou typická pro horskou krajinu. Vidíme Sněžku, občas při západu slunce Ještěd a teď do toho má stát jedna z největších větrných elektráren v zemi. Ta krajinu totálně zničí. Nehledě na hluk, ze kterého máme všichni obavy,“ obává se Petr Kvíčala, který není proti větrným elektrárnám jako takovým. Podle něj by však měly stát v oblastech, kde sice fouká, ale kde nemají tak drtivý dopad na krajinu.
Nesouhlas s výstavbou elektrárny lidé vyjádřili v petici. Většina z nich byla z František, kde je 81 domů, z toho trvale obydlených je 14.
„Jako starosta musím posuzovat všechna hlediska, tedy finanční přínos pro obec i názory těch, kteří říkají, že stavba poškodí krajinu František. Proto jsme se přiklonili k tomu, aby si o tomto kontroverzním tématu lidé rozhodli v referendu. Je to natolik důležitá otázka, že by o ní nemělo rozhodovat pouze zastupitelstvo,“ řekl k lidovému hlasování, které se koná 11. listopadu, starosta Krouny Petr Schmied.
Obavy z referenda
Lidé z František, kde je jen něco přes 30 trvale přihlášených obyvatel, mají z referenda obavu, neboť jejich hlas nemusí být v šest kilometrů vzdálené obci s pěti místními částmi a více než 1 400 obyvateli slyšet. V těchto dnech proto rozeslali dopis, ve kterém sousedy žádají o účast v referendu a zamítnutí elektrárny.
Souhlasné stanovisko v referendu by na druhou stranu neznamenalo, že stavba nového větrníku opravdu začne. Plebiscit by rozhodl jen o tom, že firma bude moci pokračovat v dalších přípravách, které se ovšem mohou v jakékoliv fázi zadrhnout.
Investorovi může stopku vystavit ledacos. Nepůjde jen o krajinný ráz, ale také třeba o strategické radary či retranslační věže, kterých je v blízkosti František hned několik. Například jen pár kilometrů odtud na Buchtově kopci se nachází radar Řízení letového provozu.